Říjen 2023

Do konce druhého říjnového dne zbývala hodinka a půl a volání o pomoc na linku 156 vyslalo hlídku do Budovatelské ulice. Pracovník azylového domu měl problém s jedním mužem, který se s největší pravděpodobností řídil heslem – vyhodíš-li mě dveřmi, přijdu oknem. Prostě se nehodlal smířit s tím, že není vítán. Svou nespokojenost rozhodně nedusil v sobě, nýbrž jí dal volný průběh. Kopance do dveří doprovázel hurónským řevem, v nočních klidných hodinách řev obzvláště rezonoval v okolí, a vyzýval ke rvačce. Emoce po příjezdu hlídky řídly, až se z výtržníka postupně stal přítulný beránek. Strážníkům se, předtím, než od azylového domu odešel, svěřil, že ho dívky nechtějí, nemá práci a život stojí za…

„Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc, a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.“ Slova indického politika Mahátma Gándhího jakoby charakterizovala následující události městské policie. Byla černočerná tma, že by se dala krájet a druhý říjen byl teprve přes dvě hodiny po zrození, když velitel směny uslyšel v telefonu zoufalou prosbu o pomoc. Dle hlasu bylo jisté, že jde o věkovitou paní, kterou zradil tělesný aparát. Stařenku ujistil, že vysílá do Mlýnské ulice silné a dobrosrdečné chlapy. Hlídce se podařilo dostat do vchodu a cestou po schodech si lámala hlavu, jak překoná dveře do bytu. Čekalo na ni však milé překvapení. Bytové dveře byly otevřené. Na 83leté seniorce bylo vidět, že strážníky moc ráda vidí. Ti ji s lehkostí pomohli vstát a dopravit do postele. Letitá dáma se tak přesvědčila, jak je v nesnázích důležité neztrácet naději.
Shodný scénář měl i další případ. Tentokrát se naopak proklínaný pátek třináctého (října) chýlil ke konci. Půl hodiny před půlnocí bylo potřeba silných rukou v ulici Na Ohradě. O pomoc požádala žena, jejíž 90letá maminka spadla z postele a ona ji neuzvedla. Pro strážníky to opět byla hračka a obě ženy dostaly důkaz, že pátek třináctého nemusí mít jen nálepku nešťastný.
O den později se záchranná akce konala v Husově ulici brzy ráno. Strážníky zalarmovala žena oznámením, že její sousedka volá ze svého bytu o pomoc. Na chviličku nastala svízelná situace, neb 78letá seniorka zpoza dveří poskytla informaci, že má dva bezpečností zámky, a protože leží na zemi, tak jim z logiky věci neotevře. Hlídka pochopitelně řešení našla. Vzpomněla si totiž, že této paní už pomáhala, že má syna ve Volyni a ten má od maminčina bytu klíče. Záchranná akce se zdařila.
Také ve čtvrtek 19. října se strážníci vypravili na pomoc, tentokrát na Palackého náměstí. Po poledni je zavolala pedikérka, s níž zákaznice sic komunikovala skrze dveře, ale protože upadla, nemohla je otevřít. Hlídka si přizvala posily – hasiče a záchranáře. Hasiči otevřeli byt a záchranáři se o 72letou ženu postarali.

U prodejny na Sídlišti 1. máje nějací mladí chlastají a dělají nepořádek. Rozčilený hlas toto oznámil v úterý 3. října pár minut před polednem. A tak se strážníci jeli na nekalosti páchané na sídlišti a ještě v příjemný čas obědů podívat. Vskutku se před obchodem nacházely tři osoby a dopřávaly si předobědní aperitiv. Dva muži ve věku 22 a 26 let a 31letá žena se po příjezdu hlídky přesvědčili o pravdivosti věty, že neznalost zákona neomlouvá. V tomto případě tedy neznalost obecně závazné vyhlášky města. Zrovna před prodejnou v této lokalitě vyhláška zakazuje požívání alkoholu. A tak trojici stál aperitiv víc než v luxusní restauraci. Padly pokuty.

Strážníci často dopředu netuší, do jakého epicentra dění jedou, co je na místě čeká. Tak to bylo i v úterý 3. října v podvečer, kdy je kolegové ze státní policie požádali, aby omrkli nahlášenou vyostřenou situaci před Billou u nádraží, protože jejich hlídky zasahovaly jinde. U marketu mělo dojít ke rvačce. Nahlášená událost se potvrdila. Sice už byl klid, ovšem jen relativní. Po bitce tu zůstal napadený 45letý muž a jeho poměrně vážným stavem se už zabývali lékaři. Strážníci vytěžili svědky a informace předali státní policii. Ta případ šetří jako trestný čin výtržnictví a ublížení na zdraví, jak sdělila její policejní mluvčí.

Devadesát devět procent lidí má zvířátka rádo. Do této množiny zcela jistě patří i muž, kterému jeden chlupáč zpestřil sedmou hodinu večerní v úterý 3. října. Malé kotě využilo jeho nepřítomnosti a ustlalo si pod kapotou auta zaparkovaného před Kauflandem. O tom, že je čeká bojový úkol, neměli strážníci při cestě k marketu ani tuchy. Chundelaté koťátko totiž mezitím kapotu opustilo a schovalo se za kola jiného vozu. Pokud někdo v dobré víře pomoci chytal kočku, ví z vlastní zkušenosti, že se zdánlivě jednoduchý úkon může stát nadlidským výkonem. Kočce svítí oči, drápky jsou připravené v plné polní, chlupy naježené a nezabírá ani konejšivé lákání za použití citoslovce „čičičičičiči“. Asi tak nějak probíhal nerovnoprávný dialog mezi malým kočičákem a strážníkem. Po více jak hodině se podařilo kotě psychologickými tahy přesvědčit, že nikdo z přihlížejících, ani strážník samotný, není vetřelec. Akce kotě skončila happyendem. Kočičí batole si po vyčerpávajícím večeru odjelo odpočinout do depozita chlup - nechlup.

Zvířata mají šestý smysl. Vycítí, že se něco děje, že se blíží pohroma, že hrozí nebezpečí. Jejich šestý smysl ovšem nemusí předpovídat jen samé katastrofy. A o tom je jedna z událostí z pátku 6. října. Kuchařky z průmyslové školy se zrovna chystaly studentům vydávat poslední oběd týdne a polední stereotyp si naředily douškem pozdvižení. Na služebnu nahlásily, že před jídelnou se jim usadil bílý kačer a už tři dny tu bivakuje. Zatoulaného pekingského kačera zavedl k velkovývařovně pravděpodobně onen šestý smysl. Chytře usoudil, že by odtud nějaké sousto mohlo přiletět. Zda-li tomu tak bylo, strážníci nezjišťovali. Spíš řešili, jak ptáka odchytit, protože vzájemné hledění z očí do očí opeřence nevěstilo nic dobrého, jakoby vysílal posměšné signály – chyť mě, když to dokážeš. No, chvíli to trvalo. Nakonec však strážníci za pomoci jednoho muže slavili úspěch. Pyšnému kačerovi sklapl zobák. Možná nyní na dálku městské policii posílá pozdravy a díky. Byl totiž převezen do Záchranné stanice živočichů v Makově, kde se všechna zvířátka mají jako v ráji.

Každý umělec po sobě zanechává svou stopu. Sochař krásné sochy, malíř krásné obrazy, spisovatel knihy… Není však umělec jako umělec. Někteří se na umělce sami pasují a věří, že jimi jsou, byť okolí si myslí pravý opak. To je i případ dvou patnáctiletých mladíků, kteří se rozhodli ukázat městu své umělecké kvality v hodně brzkém ránu v neděli 8. října. Místo ateliéru si vybrali veřejný prostor, konkrétně Ellerovu ulici, místo plátna zvolili zadní část dopravní značky, místo temper použili fix. Jejich abstraktní tvorbu ovšem zaregistrovali strážníci. Mladíci nebyli rádi, že je někdo z tvoření vyrušil a že chtěl, aby se umělci představili. Nicméně asi usoudili, že bude lepší spolupracovat. Kluci poté slíbili, že jakmile se rozední, udělají si brigádu a pomalovanou značku umyjí. Zřejmě si pohrávali s myšlenkou, že slibem neurazíš (vzorem pro ně nejspíše bylo velkolepé předvolební slibování) a že jejich prohřešek nakonec vyšumí do ztracena. Smůla. Strážníci sliby plní, takže když následující den přišli značku zkontrolovat a zjistili, že je stále opatřena nevkusnou malůvkou, rozjeli se rovnou za rodiči. Mladí výtvarníci dostali pravděpodobně kázání. Svoji tvorbu nakonec sprovodili ze světa. Mimochodem se také přesvědčili, že se v umělecké branži dají vydělat peníze, bohužel pro ně v opačném slova smyslu. Jejich výtvor strážníci ocenili pokutou.

Pátek třináctého provázejí všelijaké pověry a mnoho lidí věří, že smůla a neštěstí číhají na každém rohu. Nedej bože, aby se člověku v tento den mihla přes cestu rozčertěná černá kočka. Možná byl přespříliš pověrčivý i 38letý muž, který začal zahánět chmury z třináctky pro jistotu hned po půlnoci. Chmury možná rozpustil, ale s návykovou látkou to poněkud přehnal. Že je situace neutěšená, ba neřešitelná, oznámil ve tři hodiny a čtyřicet osm minut v noci na linku 156 pracovník azylového domu. Potřeboval uniformované muže, aby mu pomohli návykovou látkou omámeného muže vykázat. Nakonec se v azylovém domě sešli se strážníky i policisté a záchranáři. Muž totiž účinky silné omamné látky neodhadl. Původní plán byl, že bude transportován na českobudějovickou záchytku. Asi se v rámci kraje děly pod hlavičkou zlověstné třináctky prapodivné věci, protože záchytka byla plně obsazena. Lékař nakonec rozhodl, že nešťastníka odvezou za asistence státních policistů do psychiatrické léčebny.

Na slovech paraskevidekatriafobie nebo friggatriskaidekafobie by si i zdatný řečník zlomil jazyk. Z jejich koncovky je patrné, že charakterizují fóbii. Konkrétně jde o chorobnou obavu až paniku z čísla třináct, zejména jedná-li se o datum a pátek k tomu. Těžko říct, zda touto fóbií trpí i 57letý muž, s kterým se hlídka po oznámení setkala v pátek 13. října kolem čtvrté hodiny odpolední u Prioru. Zradila ho lavička bez opěradla a on oporu rozhodně potřeboval. Při pádu se praštil do hlavy a už se na sedátko nedokázal vyškrábat. Podroušený muž se snažil se strážníky komunikovat, takže se podařilo zjistit, kdo je a odkud je. Odrovnat se alkoholem za bílého dne, to chce důvod. Ten se však hlídka nedozvěděla, a tak mužův kolaps připisovala právě třináctce. Velké překvapení ovšem na strážníky teprve čekalo. Rutinní dýchnutí do přístroje, chvilka strpení, než stroj výpary vyhodnotí a pak… Rekord! Muž nadýchal neuvěřitelných 4,38 promile. Vydýchával to v nemocnici.

V pondělí 16. října v podvečer zapsali strážníci další událost ze zvířecího světa. Tentokrát smutnou. S krajtou královskou mají už své zkušenosti kvůli nezodpovědnému amatérskému chovateli, kterému krajta jednou zmizela z terária a jednou ji zapomněl na autobusové zastávce v krabici od bot, neb oslavoval její koupi a alkohol mu tuto skutečnost vymazal z vědomí. V onen podvečer ale přijal dispečink oznámení o mrtvém hadovi ve Starém Dražejově. Případ uhynulého plaza si převzala státní policie. Komu patřil, o tom lze jen spekulovat.

V pondělí 16. října zbývala hodinka do nočního klidu, když velitel směny přijal oznámení, že si to Tovární ulicí štráduje po silnici nějaký opilec. Strážníci však kličkujícího muže nenašli. Poptali se proto ve fabrice, kde jim byly poskytnuty detailní informace. Dotyčný přišel do práce (to mu budiž přičteno jako bonusové body), jenže byl opilý, takže ho ostraha vypoklonkovala. Pracanta, který hodlal zapíchnout píchačku za každou cenu, objevila hlídka v Komenského ulici. S jeho opojením to na první pohled nevypadalo tak zle. Strážníkům sdělil, že zde pracuje teprve krátce, že požil a že chápe, že k mašině v tomhle stavu nemůže. Rozloučil se a vydal se na další štreku. Pokud si strážníci mysleli, že pán v klidu dojde až ke své posteli, kde se z opice vyspí, mýlili se. Schylovalo se k akčnějšímu zážitku. Za dvacet minut totiž volala vystrašená paní, že si před její auto stoupl na křižovatce Bezděkovské a Holečkovy ulice nějaký chlap a stojí jak pařez. Tím pařezem, který šoférce zablokoval možnost jet domů, byl chlapík z fabriky. Přijela i hlídka státní policie, která si muže odvezla k sobě na služebnu. Tam jeho počínání vyvrcholilo. Jak sdělila policejní mluvčí, 43letý muž se odmítal legitimovat, ukázal, kolik sprostých slov má ve svém slovníku, výzvy ignoroval. Dostal pouta a nadýchal 2,55 promile alkoholu.

Mělo jít jen o výpomoc, ale dopadlo to jinak. V úterý 17. října dvanáct minut před startem nočního klidu požádal velitel směny státní policie velitele směny strážníků o pomoc. Kolegové ze státní právě řešili zadrženého problémového muže v nemocnici a potřebovali doručit jeden tiskopis. Strážníci ho v Plánkově ulici vyzvedli a lejstro převezli. V nemocnici se však ukázalo, že s 29letým chlapíkem nebude lehké pořízení. Inu, komu by se líbilo být zadržen a mít pouta na rukách… Svou nespokojenost ventiloval agresivitou a chvíli trvalo, než se ho oběma hlídkám podařilo zklidnit. Bude se zpovídat z přestupku proti majetku a proti občanskému soužití.

Určitě se občas každý přistihne, že mluví sám se sebou. Sám si dá otázku, sám si odpoví, sám pro sebe nahlas zhodnotí situaci. Nebo se svěřuje svým zvířecím miláčkům, neb ti svěřená tajemství rozhodně nepošlou dál. Jak se však strážníci v sobotu 21. října v podvečer přesvědčili, rozmlouvat se dá i k věcem neživým. Kolem půl šesté přijal velitel směny informaci z Lidlu, že si tam nějaký zákazník povídá s regály. Možná se poliček ptal, proč je to zboží, kterému poskytují dočasný azyl, tak drahé. Nicméně i když, až na divné chování, nic netropil, ostatní nakupujícím naháněl strach. Hlídka v muži, který vedl v marketu nerovnoprávný dialog, poznala starého známého. Nebylo to totiž poprvé, co se muž choval, řekněme, zvláštně. Žádosti, aby se strážníky šel před obchod, beze slov vyhověl. Pak se s nimi rozloučil a zamyšleně odkráčel.

Sobotní bujaré veselí bylo v plném proudu, když strážníci dostali echo, aby okamžitě jeli k baru Melodie, kde se to zase rve. Podle telefonátu ve 21.44 hodin (sobota 21. října) tu mělo zkoušet sílu svých pravaček asi pět osob. Hlídka městské policie brzdila u baru ve stejný okamžik jako policie státní. Tři rváče měla už pod kontrolou ochranka provozovny. Klid byl však jen relativní. V momentě kdy státní policisté nasadili jednomu z aktérů vyvolaného incidentu pouta, ten dostal epileptický záchvat a na místo musela přijet záchranka. Vzápětí dorazila i druhá hlídka strážníků, aby zajistila kolegům ze státní klid na vyšetřování události, neb všude vůkol všichni přihlíželi. Případ došetřuje Policie ČR.

Člověk může dělat mrtvého brouka nebo opičku, která si sveřepě zakrývá oči, aby nic neviděla, ale dokáže se pak s projevenou lhostejností vyrovnat jeho svědomí? Někteří mají hroší kůži, naštěstí je v lidské tlupě spousta těch, kteří mají oči otevřené a umějí podat pomocnou ruku. Jako ve středu 25. října. Školákům odtikávala poslední tři čtvrtě hodina do prvního zvonění, když služebnu zalarmovala žena s naléhavou informací. Prý slyší, jak sousedka tluče do topení, což by normálně neudělala. Oznamovatelka pustila strážníky do domu. Skrze dveře se dozvěděli, že paní upadla a nemůže vstát. Velitel směny, jakmile od hlídky obdržel prvotní zprávy, požádal o výjezd hasičů a záchranky. Hasiči otevřeli byt, 74letá seniorka ležela na zemi. Záchranka ji odvezla do nemocnice, zámečník zabezpečil byt a strážníci poté klíče staré paní dovezli do špitálu.
Stejný scénář měly i události z 24. a 27. října, kdy hlídka pomáhala 84leté paní.

Strážníci byli ve čtvrtek 26. října dvě hodiny po poledni přivoláni do Dopravní ulice před dům, kde se kdysi prodával nábytek, aby pomohli státní policii s partičkou, jíž v tu dobu kraloval 27letý chlapík, který měl mít už nějakou dobu na sobě vězeňský mundúr. Kdo u toho shodou okolností byl, potvrdí, že si připadal, jakoby zrovna sledoval akční filmovou scénu. Událost blíže popsala policejní mluvčí:
„Strakonická policejní hlídka obvodního oddělení prováděla hlídkovou činnost ve městě, když si všimla známého mladíka. Policisté dobře věděli, že je na muže vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Stejně tak si ale muž všiml policejního vozu a snažil se být před policisty neviditelný. Schovával se za sloupy budovy. Postřeh, osobní a místní znalost policistů ovšem nelze podceňovat. Ti se k muži přibližovali přímo, aby neměl moc možností zmizet. On na nic nečekal a dal se na útěk. Na policejní zákonné výzvy nereagoval a utíkal směrem do Nádražní ulice. Policista začal muže pronásledovat. Výborná fyzická zdatnost policisty zřejmě překvapila i samotného útěkáře. Sprintem běželi ulicí Písecká, Nádražní směrem do ulice Alf. Šťastného, kde odsouzenému začaly ubývat fyzické síly. Mladík už tušil, že ho tentokrát nástup do věznice nemine a vzdát se nehodlal. Bránil se, kladl aktivní odpor a pokoušel se policistovi ze sevření vytrhnout. To už na pomoc dorazil policejní psovod a muže společně omezili na svobodě. V poutech ho přivedli k policejnímu vozu, kde se mezitím začala srocovat známá partička kamarádů zadrženého muže. Snažili se ho zachránit, stavěli se policistům do cesty a ospravedlňovali ho tím, že jejich kamarád nic neudělal, ať jej pustí. Jeden z partičky, 24letý mladík, nerespektoval policejních výzev, neustále zasahoval do policejního zákroku a choval se agresivně. A tak policisté přistoupili k použití donucovacích prostředků a zajistili ho pro podezření ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku. Oba muži skončili na policejním oddělení, kde jim byly provedeny zkoušky na přítomnost alkoholu či drog. U 24letého muže byla naměřena hodnota alkoholu v dechu 1,77 promile a u jeho 27letého kamaráda pozitivní hodnota 0,99 promile alkoholu v dechu a pozitivní výsledek na THC a amfetamin (marihuana a pervitin). Na obvodním oddělení ve Strakonicích oba muži zjihli. Ani pláč 27letého muže už nic nezměnil. Rozhodnutí soudu a příkaz k dodání do výkonu trestu zněl jasně. Odsouzený byl eskortován do věznice. Dosavadní porušování zákona a páchání trestné činnosti mladíka minimálně na nějakou dobu skončilo.“

Narodila se a věřila, že svět bude úžasný a budou milována. Hned z kraje svého života však dostala čtyři koťátka krutou ťafku osudu. Někdo s kamenným srdcem je zavřel do krabice a bez špetky černého svědomí je ve čtvrtek 26. října odpoledne odložil před popelnicí v Předních Ptákovicích. Naštěstí pro roztomilá chundelatá miminka je našel muž a jednal. Hlídka se tedy za kočičími sourozenci vypravila. Seznámila se však jen s dvěma. Zbylí dva kočičáci, neznalí věci, že jim uniformy jedou na pomoc, zdrhli. Strážníci ta zůstavši odvezla do bezpečí do chovatelské tržnice na Podsrpu. O pár hodin později volal znovu nálezce koťat, že našel ony dva uprchlíky. Přenocovali u něj doma a druhý den ráno je přivezl na služebnu. Čtyřčata tak mohla být zase pospolu. Snad je čeká krásný osud než život jepičí. Doufejme.

Mezi kuriózní se v pondělí 30. října zařadil případ, v němž hlavní roli sehrál pytel s prapodivným obsahem. Ručičky hodin ukazovaly čtvrt na osm večer, když velitel směny vyslechl z druhého konce drátu oznámení, že mezi garážemi v ulici U Hajské leží pytel od brambor a děsně smrdí. Uvnitř nalezeného pytle je prý další pytel, igelitový, a v něm se nachází něco mnohem horšího… Hlídka cestou k pytli zaháněla černé myšlenky. Vždyť takové hnusné mordy se dějí… Obsah pytle vskutku vydával nevábný odér. Naštěstí v něm ale byly jen shnilé brambory.