Komu není shůry dáno aneb Jak dopadly kontroly dětských hřišť?

Každoročně na jaře provádějí asistenti prevence kriminality Jan Sivák a Taťána Kotlárová kontrolu dětských hřišť ve městě. Jde zejména o prověrku pískovišť, jestli se v nich po zimě nenacházejí použité injekční stříkačky po narkomanech. V úterý 19. května prošlo kontrolou 21 dětských hřišť. Jehly se žádné, naštěstí, nenašly, ale bohužel se zjistilo, že ani jedno pískoviště nemůže dětem poskytnout kýžený efekt. Písek je vlivem suchého počasí ztvrdlý na beton, takže jediné, čím se na nich caparti mohou zabavit, je kreslení ornamentů klacíkem do pískové hmoty.

Městská policie předala poznatky z dětských hřišť technickým službám, aby zvážily, jestli bude stačit pískoviště prokypřit strojem, přisypat nový písek nebo obsah zcela vyměnit. Ředitel společnosti Ludvík Němejc k tomu uvádí: „Vyjdeme z podnětu od preventistů MP a posoudíme hřiště případ od případu. Podle toho pak bude vypadat další činnost tak, aby byla dětská hřiště na sezónu připravena ke spokojenosti malých návštěvníků“.

Samostatnou kapitolou je nepořádek. Poházené obaly od jídla, pití, odhozené vajgly od cigaret kolem laviček – na dětských hřištích je přitom zakázáno kouřit a požívat alkohol. Nejhorší situace, dle slov asistentů prevence kriminality, je dlouhodobě na hřišti v Rennerových sadech. Tady byl doslova bordel, výjimkou nebyly ani střepy od lahve alkoholu. Vše se sesbíralo, ale je jasné, že to nebude mít dlouhého trvání.

Technické služby jsou spektrem své činnosti velmi vytížené a ani městská policie nemá kapacity na to, aby denně na všech hřištích dělala hlídacího drába. Někteří ještě nepochopili, a je to vidět po celém městě u kontejnerových hnízd, že už dávno nežijeme ve středověku, kdy se odpadky vyhazovaly z oken přímo na ulici. Bohužel na rčení „komu není shůry dáno…“ doplácejí ostatní slušní.
Rákosníčkovo hřiště
Sidliště 1 maje
V Heydukově ulici