Srpen 2024

Smutnější bývají události, v nichž figurují děti, aniž by za cokoliv mohly. Ve čtvrtek 18. července přijal dispečink hodinu před polednem naléhavé oznámení, že v restauraci Jiskra je malé dítě bez dozoru a jeho matka, možná pod vlivem nějakých látek, běhá po okolí. Strážníci 41letou ženu objevili na nedalekém dětském hřišti. Bylo evidentní, že je „mimo“. Nedokázala ovládat své chování a o dítě nejevila zájem. Zkouška na alkohol ukázala 0,22 promile alkoholu v dechu. Přivolaná hlídka státní policie ještě provedla test na drogy a případ si převzala. Pro synka si přijel jeho otec.
O to více nemile překvapeni byli strážníci 2. srpna. Žena svou roli maminky znovu od rána nezvládala. Podle oznámení byl chlapec v Dukelské ulici bezprizorní, zatímco ona křičela do odpadkových košů. Na první pohled byla žena zase zmatená. Strážníkům řekla, že měla ráno jen jednoho panáka a následně šla vyvenčit psa a syna. Nedokázala si vzpomenout, kolik je dítěti let, ani kdy se narodil. Kromě kolegů ze státní policie byli tentokrát přivoláni i záchranáři a pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Ženu odvezli na psychiatrii, o chlapečka se postaral OSPOD a psa strážníci odvezli do útulku.

První srpnový den k večeru oznámila ostraha nemocnice, že z oddělení utekl 34letý muž, který se léčí se slinivkou. Vzhledem k faktu, že bydlí ve vesnici za Horažďovicemi, byla informována i státní policie – městská může působit jen v teritoriu svého města. Strážníci tudíž kontrolovali a prohledávali na základě získaných indicií provozovny po celém městě. Muž se nakonec našel v místě svého bydliště.

Ustlat si na lavičce na peronu vlakového nádraží nebyl pro 41letého muže z Křemže zrovna nejšťastnější nápad. Ostraha nádraží nemá tyto týpky ráda, neboť vzbuzují v cestujících pohoršení. A tak když zavolala linku 156, zbývalo muži už jen pár chvil svobody. Zjistilo se totiž, že je v celostátním pátrání. Místo do vlaku tak v pátek 2. srpna odpoledne nastoupil do policejního vozu kolegů ze státní.

Rčení bez práce nejsou koláče je pro ně tabu. Většinou vymýšlejí, jak se dostat k penězům, a nehnout rukou. Jedenapadesátiletý muž z Českokrumlovska je sice oproti internetovým šmejdům „žabař“, ale podvodník prostě je. A na jeho adresu by se chtělo říci – to nevymyslíš! V pátek 2. srpna krátce před zavírací hodinou zavolali na pomoc strážníky z Billy Na Ohradě. Zmíněný muž tam šermoval u pokladny s lístečkem od výkupu lahví chtěje proplatit dvě stě korun. Jestliže se flašky vykupují za tři koruny, tak výsledek prostě po vydělení nesedí. Na lístku by muselo být 198 korun. Není divu, že byl pokladní podezřívavý. Neodpovídala totiž ani velikost papírku. Jednalo se o falzifikát a tudíž jednoznačně o podvod. Prý se s tím už „billácké“ markety setkaly. Ostraha ukázala strážníkům fotky z kamer zaslané centrálou, na nichž si byl podvodníček nápadně podobný. Jeho sebevědomé machrování tak ve Strakonicích skončilo. Hlídka ho dopravila na obvodní oddělení policie, které předala i veškeré zjištěné poznatky.

Maminky se vždy budou za své potomky bít jako lvice. Někdy je to však kontraproduktivní a v nastalé situaci ponižující. Jako v sobotu 3. srpna. Do půlnoci zbývaly pouhé dvě minuty, když velitel směny přijal prosebné oznámení od ženy, aby se hlídka dostavila na benzinovou čerpací stanici na Písecké jako svědek, protože státní policie tam šikanuje jejího syna. Prý mu během dvaceti minut nadělila tři pokuty a děti v autě pláčou. Hlídku na benzinu poháněla snad i zvědavost, s čím a s kým se tam setkají. A jak se věci měly? Státní policisté dotyčného 26letého muže dobře znali jako přestupkáře. Během večera spáchal několik dopravních přestupků a o řidičský průkaz už jednou přišel. Mladík se velmi rozčiloval. Ovšem naštvaný měl být spíše sám na sebe.

Snad si myslel, že je všemohoucí a tudíž je mu vše dovoleno. Sám si zavolal městskou policii a do sluchátka si stěžoval, že mu v Bille odmítají prodat zboží a on se cítí být diskriminován. A tak v neděli 4. srpna v osm hodin ráno zamířila hlídka do marketu, aby si udělala obrázek o tamním dění. Samozřejmě bylo vše trochu jinak, než jak 48letý Českobudějovičák prezentoval do telefonu. Personál vytáhl eso z rukávu – pán se do obchodu dobýval před otevírací dobou. Za necelé dvě hodiny se strážníci s tímto chlapíkem setkali znovu. Možná z pomstychtivosti se usídlil v pozici vsedě před vchodem do marketu a somroval od kolemjdoucích peníze. Měl na ně připravenou čepičku. Na brambory, pro které původně přišel před „otvíračkou“, nevydělal. Musel prostor opustit.

Těsně po třiadvacáté hodině, ve čtvrtek 8. srpna, požádal operační pracovník státní policie o pomoc u jednoho případu. Policisté otevírali byt kvůli podezření, že v něm jeho obyvatelka zemřela. Bohužel se to potvrdilo. Paní měla pejska, kterého strážníci převezli do útulku.

Nedělní dopoledne 11. srpna znepříjemnila obyvatelům jednoho domu na sídlišti Mír šarvátka mezi staršími manželi. O prověření situace požádal strážníky soused. Na hlídku u vchodových dveří už čekala žena, která musela projít psychickým peklem. Byla v obličeji, na hlavě a na rukách pohmožděná. Zbil ji manžel. Na místo byla přivolána záchranka a také státní policie.

V pondělí 12. srpna krátce před desátou hodinou dopolední bylo oznámeno z firmy, která sídlí v areálu bývalých pekáren v Heydukově ulici, že se ve výklenku bývalé prodejny ubytoval bezdomovec, že ho tam nějakou dobu trpěli, ale že jeho chování už přesahuje všechny meze. Problém byl v tom, že se muž nechtěl spakovat a odejít. Po příjezdu hlídky tam bezdomovec zrovna nebivakoval, ale strážníci díky místní znalosti tušili, o koho jde. Potkali ho následně ve městě. Dali s ním řeč, která se však vyvíjela stylem „já o koze, on o voze“. Sedmatřicetiletý muž hlídce tvrdil, že firma, kde přespává, je jeho, takže ho nemůže odtud vyhnat, a že je také tajný agent FBI. Inu, není tato práce krásná?

Po městě chodí jedna žena bez domova. Nemá žádné konflikty, ovšem svými zvukovými projevy nahání na veřejnosti strach. Za její průtrž křičení a mnohdy sprostých nadávek může alkohol. Nejsou však adresovaná kolemjdoucím, tak nějak je vysílá prostě do vesmíru. V polovině srpna na tuto paní upozornila oznamovatelka v půl desáté večer s tím, že u školy v Dukelské strašně řve a vyhazuje odpad z kontejnerů. Strážníkům se na místě naskytl přesně popsaný obrázek. Vida uniformy se žena zklidnila, přestala křičet a za dozoru hlídky všechen vyházený odpad naházela do útrob popelnic.

Není víkendu, aby dispečink nepřijal i několik stížností na rušení nočního klidu. Často se tato oznámení nepotvrdí, ukáže se, že štamgasti „jen“ kouří před provozovnami a povídají si běžnou mluvou. Bohužel i běžná mluva se v nočním tichu poněkud decibelově znásobí. Některá oznámení se ovšem zakládají na pravdě. Třeba jako v případě pivnice na Palackého náměstí, která zhřešila v druhé polovině srpna. Dvě minuty po třetí hodině ranní zaznamenal velitel směny první stížnost. Pivnice byla uzavřena, hluk v podobě hlasité hudby z ní vycházel. Provozovatel sice na zabouchání zareagoval, ale snahy o kompromisy v podobě rozumné domluvy pokulhávaly. Při řešení přestupku přijala linka 156 ještě další tutéž stížnost. Uvnitř hospody zůstalo dle slov majitele zdravé jádro asi pěti kamarádů a dodal, že hudbu rozhodně vypínat nebude. Prý je domluvený se sousedkou, že kdyby jí produkce hodně vadila, tak že mu zavolá. A protože nevolala, tak je vše v pořádku. Jestli opravdu vše bylo O.K., posoudí přestupková komise.

Mezinárodní dudácký festival byl v plném proudu, muzicírovalo se, dudy hrály, zpívalo se a pivo v tropickém počasí obzvlášť chutnalo. Pro někoho se však stávalo zrádným společníkem. Třeba pro čerstvě 18letého mladíka, který v noci odpadl na lávce u pivovaru. Těm, co ho míjeli, to nedalo a pro jistotu, aby nespadl do řeky, zavolali na linku 156. Mladík se strážníky sice komunikoval, ale lehce se mu nehovořilo. Pomohla i jeho kamarádka, která zavolala bratrovi unaveného mladého muže, aby pro něj přijel. Společně ho pak s hlídkou „přestěhovali“ na lavičku na autobusové zastávce, kde se vyčkalo na příjezd sourozence. Jízdné určitě platit nemusel…
Nesouznění těla a alkoholu není samozřejmě jen výsadou slavností a oslav. Víkendy sice vedou prim, ale ani všední dny nebývají výjimkou, kdy strážníci těm, kterým následující den hrozí zákeřná kocovina, podávají pomocnou ruku. Poněkud dramatičtější byl případ ze středy 28. srpna, kdy v půl šesté ráno bylo nahlášeno, že na trávě pod Hvězdou leží nějaký muž. Na místě nebylo možné zjistit totožnost a další údaje. Naštěstí dýchal, ale jinak byl bezvládný. Ani přivolaným lékařům se ho nepodařilo probrat. Odvezli ho do nemocnice.

Stane se, že se rychle naskáče do auta v domnění, že vše je sbaleno, a až po příjezdu domů se zjistí, že něco chybí. Dotyčný se už loučí se ztracenou věcí, když v tom dostane velmi příjemnou zprávu. Za tuto dobrou zprávu, kterou strážníci v sobotu 24. srpna předávali, mohla poctivost jednoho muže. Necelou hodinu před půlnocí předešlého dne ohlásil, že na cirkusplace našel u stromu pouzdro s kytarou a pravděpodobně patří mladým lidem, kteří zrovinka odsvištěli v dodávce. Naštěstí byly v pouzdře i zpěvníky a v nich indicie vedoucí k pravděpodobnému majiteli. Byl kontaktován 5. oddíl vodních skautů z Vyškova a z jeho řad se skutečně rekrutoval zapomnětlivec, který si výlet do Strakonic na městskou policii, v tomto případě velmi rád, zopakoval. A třeba se kytarista v upomínku na šťastný den naučí brnkat i naši slavnou Já jsem ze Strakonic, dudáček Švandovic…

Zásadní je otázka: Ničil by si člověk svoje věci ve svém domě či zahradě? Asi těžko. Jenže v následujícím případě si vandalové pravděpodobně v zápalu recese řekli, že z cizího krev neteče. Řádili u ZŠ Poděbradova v sobotu 24. srpna zřejmě v noci. Když vyšlo ráno slunce, odhalilo i výsledky pofiderní zábavy neznámých uličníků. Na silnici před školou povolili a vytrhali šrouby z retardéru a na školním hřišti vyviklali z ukotvení sportovní branku. Strážníci branku pro jistotu položili celou na zem, aby na nějaké dítě nespadla, a ohraničili místo policejní páskou. Muselo to být? Pobavil se dotyčný?

V pátek 30. srpna prožilo pocity zoufalství a štěstí hned několik lidí. Oba případy byly nahlášeny v krátkém sledu po sobě a měly společného jmenovatele. Pohřešované. Poprvé požádali o pomoc strážníky při pátrání státní policisté v půl jedenácté dopoledne. Hledala se 46letá žena trpící schizofrenií, jejíž zmizení z bytu nahlásil manžel. O půl hodiny později se vyhlašovalo pátrání po čtyřletém chlapci, kterého ve Starém Dražejově už hodinu bezmocně hledali rodiče. Tyto příběhy skončily happyendem. Více už policejní mluvčí:
„Na linku 158 oznámil muž, že pohřešuje manželku s tělesným postižením, která odešla z domova ve Strakonicích v nočních hodinách neznámo kam. Obava manžela o její zdraví se stupňovala, neboť doma nechala léky. Tři hodiny policisté po ženě pátrali. Projížděli ulicemi města, procházeli okolí stezky Podskalí, kontaktovali nemocnice, lidi v okolí bydliště, prověřovali místa, kam by nemocná žena mohla odejít. Do pátrání se zapojily všechny policejní hlídky pořádkové, dopravní policie, policejní psovod i strážníci Městské policie Strakonice. Ženu nakonec našla policejní hlídka obvodního oddělení Strakonice. Žena seděla na lavičce nedaleko kulturního zařízení U Mravenčí skály směrem. S hlídkou příliš nekomunikovala. Policisté na místo přivolali zdravotnickou záchrannou službu, která si ženu převzala do své péče.
Další pátrání bylo po čtyřletém chlapci, který si s kamarády hrál na hřišti před domem. Snad každý rodič zažil a ví, že stačí chvilka nepozornosti, aby se mu dítě ztratilo z očí. Když otec začal mezi dětmi hledat svého malého synka, byl pryč. Zoufalý ho hledal po celém okolí vesnice, ale marně. Ochotně pomáhali hledat i místní obyvatelé. V takové chvíli si každý rodič představuje ty nejhorší scénáře. Muž přivolal policisty, kteří začali okamžitě alarmovat všechny hlídky včetně psovoda i policejního vrtulníku. Pátrání mělo naštěstí rychlý konec. Během několika minut tatínek svého syna našel, živého a zdravého. Chlapeček si „ustlal“ v křoví, kousek od domu, kde spokojeně a nic netušící spinkal.“

Nezvyklou prosbu přijal velitel směny na konci srpna od jedné maminky. Její syn je zbaven svéprávnosti k uzavírání smluv a finančním transakcím, a proto dává městské policii k dispozici své telefonní číslo, aby kdykoliv volala v případě, že by něco tropil. Bylo jí doporučeno, aby o tomtéž informovala i státní policii. Tento telefonát proběhl krátce po desáté hodině dopolední. Jakoby paní měla šestý smysl, neuběhly ani dvě hodiny a policisté se s jejím synem osobně setkali. Mamince utekl, protože ho chtěla odvést k lékaři. Strážníci muže objevili po ani ne dvaceti minutách hledání u přechodu pro chodce u pivovaru. Sečkali s ním na místě, než se dostavila matka, státní policie a záchranka.