Prevence

Stejně jako oheň jsou sociální sítě a svět internetu dobrým sluhou, ale zlým pánem. Protože se v posledních letech přesouvá kriminalita právě do kyber prostoru, žádají školy preventistky městské a státní policie čím dál častěji o besedy na toto téma. Ještě před pár roky chodily kvůli on-line prostředí do vyšších tříd. Nyní nejsou výjimkou už děti ve druhých třídách. Děti omámeny virtuálním prostředím si neuvědomují, jak málo stačí k průšvihu a jak je toto prostředí bezcitné. Snad si informace, které jim preventistky předávají nenásilnou formou hry, vezmou k srdci.

Další preventivní maraton v Základní škole ve Štěkni. Tentokrát preventistky městské a státní policie diskutovaly s dětmi z prvních, druhých, třetích a šestých a sedmých tříd. Na prvním stupni o bezpečnosti v dopravě a různých nebezpečích, která na ně mohou číhat, na druhém stupni o trestní odpovědnosti. Povědomost o tom, co už je trestným činem, není u této věkové skupiny vůbec od věci.

Proutek se má ohýbat, dokud je mladý. Takže preventivní besedy u středoškoláků, byť by se mohlo zdát, že už jsou na to „staří“, také nejsou vůbec od věci. Jedna taková proběhla například u studentů Střední rybářské školy ve Vodňanech. Snad si mladí muži, kteří byli oproti slečnám v převaze, na některé dobře míněné rady od preventistek městské a státní policie vzpomenou, budou-li někdy tápat, jakou cestou se dát.

I na českých příslovích a rčeních by se dala postavit prevence cílená na děti. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Přeloženo: vše zlé se ti vrátí, neubližuj, neintrikuj. Dvakrát měř, jednou řež – než něco vypustíš na sociální síť, rozmysli si to, ať neublížíš sobě (ztrapníš se) nebo druhému. Mluviti stříbro, mlčeti zlato – slovním rýpancem lze člověka ranit, taková duševní rána bolí víc než říznutí do prstu. Lež má krátké nohy – tak to je jasné, protože lhaní je bludná past, lepší je říkat věci na rovinu.

A jedna z dalších podzimních besed, tentokrát v Mateřské škole Čtyřlístek ve Strakonicích. První část se odehrála na zahradě, kde všechny děti zpoza zábradlí terasy sledovaly umění policejních psů. Dozvěděly se, že i pejskové musí chodit do školky a do školy a učit se, aby mohli u policie sloužit. Poté se předškoláci přestěhovali zpátky do školky, hezky pod střechu, neb bylo sychravo, a povídali si s preventistkami o nebezpečích, která na ně mohou číhat. Beseda byla moc fajn. Přejeme dětem z Čtyřlístku, aby jim čtyřlístek nosil jen a jen štěstí.