V nejtěžší covidové temnotě pomáhala v Očku i městská policie

Strakonická nemocnice začala s provozem očkovacího centra letos v únoru a potřebovala dobrovolníky, kteří by se administrativy ujali. Protože spousta organizací jela na takzvaný home office nebo se pracovníci střídali, aby se kvůli koronaviru omezil kontakt na co nejvyšší možnou míru, město dobrovolnické činnosti požehnalo a několik desítek jeho zaměstnanců začalo brigádničit pro nemocnici, v jejíž režii Očko fungovalo. Řady dobrovolníků hned v počátku rozšířili i tři pracovníci městské policie, preventistka Jaroslava Krejčová, asistentka velitele Klára Šalátová Hochová a strážník Jiří Linhart, který v Očku pomáhal především v prvních týdnech, kdy na očkování přijížděli lidé starší 70 let a mnohdy potřebovali odvézt z parkoviště do Očka na vozíku. To byla právě práce hlavně pro chlapy.

Do očkovacího procesu se nezapojili jen tři zaměstnanci městské policie, ale celý její ansábl. Během očkovacích dní byla vždy jedna hlídka strážníků vyčleněna k hlídání parkoviště, které bylo určeno pouze pro registrované zájemce o očkování. Strážníci se zde v počátku střídali s kolegy ze státní policie, ti pak ale museli hlídat hranice okresů.

Nutno podotknout, že strakonické Očko jelo jako po másle a na plné obrátky. Hned od druhé poloviny února procházelo očkováním kolem tisícovky lidí denně, takže nápor na dobrovolníky, sestry a lékaře byl obrovský. Fungovalo to ale jako dokonale sestavené ozubené kolo, jehož dílky do sebe naprosto přesně zapadaly. Na sociálních sítích se často přou až urážejí příznivci a odpůrci očkování, mít vlastní názor, ať je jakýkoliv, je výsadou demokracie, o tom žádná. Dobrovolníkům v Očku ovšem dodávali energii právě ti, kteří se pro očkování rozhodli a jejich slova uznání, vděčnosti a chvály, jak vše skvěle funguje, hřála u srdce. Často bylo šokující, z jaké dálky k nám do Strakonic lidé pro vakcínu přijížděli. Plzeňáci, Pražáci, Budějovičáci, dokonce i z Kolína nebo Ústí nad Labem. A když jsme se jich skrze plexisklo od počítačů ptali, proč se neočkují u nich doma, odpovídali shodně, že Strakonice fungují nejlépe.

Jsme moc rádi, že jsme v nejtěžší covidové temnotě mohli být nápomocni jako dobrovolníci. Očkování samozřejmě pokračuje, dobrovolníci jsou stále činní a nezbývá, než si přát, aby už se zdařilo virového neřáda konečně zlikvidovat. Covid se strážníkům v první a druhé vlně zázrakem vyhnul, bohužel v té třetí zaútočil i v řadách městské policie. Postižení Covidem se shodli na jednom – bylo nám opravdu hodně mizerně. Nechť si tedy poslední týdny prazvláštního roku 2021 užijeme hlavně ve zdraví!