Z frajera beránkem

Do jedenácté hodiny noční nezbývalo mnoho, když hlídku kontrolující obchodní zónu na Katovické praštil do očí podivný pohyb. Za elektro marketem spatřila nějakého muže a protože jsou strážníci vycepováni v duchu důvěřuj, ale prověřuj, chtěli se podezřelého pochůzkáře zeptat, co tam dělá. Ten se rozhodl hrát s hlídkou slovní fotbal. Na výzvu, aby jí ukázal občanku, svéhlavé odpověděl: „Nic vám nedám.“ Na otázku, proč tráví noc za obchodem, odvětil: „Kradu tady.“ Situace se podobala kolovrátku, načež, na rozdíl od strážníků, muži došla trpělivost a svou tvrdošíjnost umocnil agresivním projevem. Povýšenou větou – nebudu se s vámi bavit – zkusil odejít. Zkusil. Neodešel. Po pár minutách přetekl pohár trpělivosti i strážníkům, sundali z opasku pouta a secvakli mu ruce za zády s tím, že ho pojedou seznámit s kolegy na státní. Nastal průlom. Když už rádoby tvrďák seděl ve služebním autě, najednou obrátil o 360° a stal se beránkem. Omlouval se nastotisíckrát, ihned se představoval, a kdyby ho hlídka nezarazila, asi by se přiznal ke všem hříchům svého čtyřiašedesátiletého života. Strážníci mu sundali náramky a doprovodili ho domů. Rozloučil se s nimi slovy: „Nikdy jsme se neviděli!“