Zoufalství, naděje, radost

V pátek 30. srpna prožilo pocity zoufalství a štěstí hned několik lidí. Oba případy byly nahlášeny v krátkém sledu po sobě a měly společného jmenovatele. Pohřešované. Poprvé požádali o pomoc strážníky při pátrání státní policisté v půl jedenácté dopoledne. Hledala se 46letá žena trpící schizofrenií, jejíž zmizení z bytu nahlásil manžel. O půl hodiny později se vyhlašovalo pátrání po čtyřletém chlapci, kterého ve Starém Dražejově už hodinu bezmocně hledali rodiče. Tyto příběhy skončily happyendem. Více už policejní mluvčí:

„Na linku 158 oznámil muž, že pohřešuje manželku s tělesným postižením, která odešla z domova ve Strakonicích v nočních hodinách neznámo kam. Obava manžela o její zdraví se stupňovala, neboť doma nechala léky. Tři hodiny policisté po ženě pátrali. Projížděli ulicemi města, procházeli okolí stezky Podskalí, kontaktovali nemocnice, lidi v okolí bydliště, prověřovali místa, kam by nemocná žena mohla odejít. Do pátrání se zapojily všechny policejní hlídky pořádkové, dopravní policie, policejní psovod i strážníci Městské policie Strakonice. Ženu nakonec našla policejní hlídka obvodního oddělení Strakonice. Žena seděla na lavičce nedaleko kulturního zařízení U Mravenčí skály směrem. S hlídkou příliš nekomunikovala. Policisté na místo přivolali zdravotnickou záchrannou službu, která si ženu převzala do své péče.
Další pátrání bylo po čtyřletém chlapci, který si s kamarády hrál na hřišti před domem. Snad každý rodič zažil a ví, že stačí chvilka nepozornosti, aby se mu dítě ztratilo z očí. Když otec začal mezi dětmi hledat svého malého synka, byl pryč. Zoufalý ho hledal po celém okolí vesnice, ale marně. Ochotně pomáhali hledat i místní obyvatelé. V takové chvíli si každý rodič představuje ty nejhorší scénáře. Muž přivolal policisty, kteří začali okamžitě alarmovat všechny hlídky včetně psovoda i policejního vrtulníku. Pátrání mělo naštěstí rychlý konec. Během několika minut tatínek svého syna našel, živého a zdravého. Chlapeček si „ustlal“ v křoví, kousek od domu, kde spokojeně a nic netušící spinkal.“