Život je jen jeden

Na konci listopadu jedno celé dopoledne v Základní škole ve Štěkni, v polovině prosince jedno celé dopoledne v Základní škole v Sedlici. Preventistky městské a státní policie postupně vyřizují poptávku z dlouhého seznamu žádostí škol o preventivní besedy. Společná návštěva preventistek z obou složek policie ve Štěkni a v Sedlici byla poslední v letošním roce.

Ranní ťafka

Nemilý začátek odpočinkového sobotního dne (18. listopadu) připravili strážníci majiteli jednoho vozu. Krátce po šesté ranní přijal dispečink oznámení, že na Sídlišti 1. máje jsou u škodovky dokořán otevřené dveře na straně řidiče. Hlídka vyrazila na obhlídku situace. Zjistila, komu auto patří a majitele pak vytáhla z tepla domova do chladné náruče rozespalého sídliště. Ranní ťafka měla však teprve přijít. Majitel vozu nezapomněl ze zbrklosti zavřít dveře, jak se zprvu zdálo. Někdo se do auta vloupal a zpřeházel tu všechny věci.

Nastřádal toho trochu víc

Když hlídka v sobotu 18. listopadu zajížděla kolem druhé hodiny v noci zkontrolovat zahrádkářskou kolonii U Blatského rybníka, nemohla si nevšimnout citroëna, neosvětleného a téměř stojícího v křižovatce. Posádka sedící v autě služební vůz městské policie ovšem zaregistrovala, řidič nastartoval a chtěl zajet do ulice U Blatského rybníka. Na blikající majáky s výzvou k zastavení zareagoval správně. Zastavil. Ale určitě nerad. Bylo totiž evidentní, že je pod vlivem nějaké látky. Přivolaná státní policie zjistila další skutečnosti.

Plechový polibek

Když se nezabrzdí auto, může se stát, že se samovolně rozjede. A přesně to se stalo ve čtvrtek 16. listopadu půl hodiny před vypuknutím nočního klidu v Čelakovského ulici. Černá škodovka svévolně opustila parkovací místo a nejenže zůstala stát na štorc, čímž zablokovala vozovku, ale ještě jemně políbila ustájený žlutý hyundai. Zatímco hlídka operovala na místě, velitel směny tento karambůlek nahlásil dopravní policii a začal zjišťovat, komu auta patří. Škodovka byla firemní a podařilo se i dopátrat, kdo ji řídí. Šoféra se nakonec podařilo sehnat.

Říjnová hitparáda na téma bordel a ničení

Bylo libo by zachovalé kabátky? K mání byly v ulici Alfonse Šťastného. Potřeboval někdo botky či kabelku? Nabízela je Rybniční ulice. A jako bonus si zájemce mohl u popelnic v Dukelské ulici pořídit zánovní komodu právě na výše zmíněné věci. Samozřejmě že měsíc říjen, co se týče nepořádku, nezaevidoval pouze vyhozené a v plen dané oblečení. Hitparáda je mnohem pestřejší. Bordel u laviček, v jejichž blízkosti je odpadkový koš, což hlava nebere, vyvrácené sloupky a dopravní značky. A co nezpůsobil přímo člověk, dokonalo povětří, které neprecizně uložený odpad rozfoukalo po ulicích.

Kluci

Je smutné číst události, v nichž hlavní roli hrají mnohdy nezletilí a mladiství. Prostě děti. V poslední době se takových případů objevuje ve svodce městské policie docela dost. Například případy útěkářů, omladiny, která v nestřežených okamžicích utíká z výchovných ústavů neboli pasťáků. Dalším z řady útěkářů byl v úterý 7. listopadu 15letý hoch. Upozornili na něj po ránu jeho bývalí spolužáci, nahlásili „objev“ paní učitelce a ta informaci předala na lince 156. Byl evidován jako hledaný státní policií, na její služebnu teenagera strážníci také dopravili. Uběhl přesně týden… a 14.

Seniorka ležela v kolejišti

Jsou oznámení, která nestrpí ani vteřinu prodlení. Jako to z úterý 14. listopadu v pozdním večeru. V půl deváté volala pracovnice vlakového nádraží s naléhavou informací, že tu mají muže, který hledá svou 78letou maminku trpící Alzheimerovou chorobou. Maminka přicestovala z Plzeňska, a když jí telefonoval, kde je, protože ji na peronu nenašel, řekla mu, že leží někde v kolejišti, ale neví přesně kde. Oznamovatelka dodala, že výpravčí ihned zastavil vlaky směřující do Strakonic. Velitel směny obeznámil se situací státní policii. Na nádraží se sjely všechny dostupné hlídky.

Hitparáda říjnového parkování

Americký hudebník Nikki Sixx řekl: „Pokud chceš žít život podle vlastních pravidel, musíš být ochotný narazit a pohořet.“ Jeho slova by se dala aplikovat i na jinou sféru, než kterou zcela jistě myslel. Třeba na parkování, které rovněž podléhá mnoha pravidlům. A jak vidno každý měsíc, řidičům jsou tato dopravní pravidla proti srsti. Pak se nemohou divit, že když zaparkují na zákazu stání, zejména pak přímo u značky, která vyčleňuje prostor výhradně pro požární vozidla, na žlutých čárách, na chodnících, na přechodech… narazí a pohoří.

O zlatém bažantovi

Na jedné zahradě v Zahradní ulici se usídlil zlatý bažant. Majiteli pozemku jeho přítomnost vůbec nevadila, prý ptákovi, který se u něj znenadání zjevil, poskytne krátký azyl, informoval v neděli 5. listopadu městskou policii. Prý kdyby se po opeřenci s pestrým peřím někdo sháněl… Zlatého bažanta ale nikdo nepostrádal. A tak si pro pyšně se tvářícího opeřence následující den v podvečer strážník přijel. Bažantovi se dokonce dostalo privilegia přenocovat u něj doma. Ráno byl pak okrasný pták z řádu hrabavých eskortován na služebnu, kde část směny prospal.

Večerní zdravé běhání

Je to jako zákon schválnosti. Když se složky jednoho notorického útěkáře z výchovného ústavu relativně zbaví, neb mu konečně bylo patnáct a asi vyfasoval přísnější režim, objeví se náhradníci, jejichž obličeje už mají strážníci i policisté rovněž zakódované v paměti. A opět se jedná o velmi mladé osůbky. V neděli 5. listopadu to začalo tím, že hodinu před polednem volali z Billy u nádraží kvůli krádeži. Zlodějíček chtěl zdrhnout s flaškou vodky za bezmála dvě stovky, detektivovi marketu se podařilo kradený alkohol mladíkovi vytrhnout z ruky.

Syndikovat obsah