Za mlhou hustou tak…

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a snad ještě možná dál, nebyl sic rybníček Brčálník, ale základní škola Dukelská. V pátek 11. srpna pár minut před třetí hodinou odpolední se spustil na služebně alarm, který upozornil, že se na Dukelské něco děje. Konkrétně mělo jít o požár. Kdykoliv, a bývá to i několikrát denně, začne pult centrální ochrany (PCO) řvát, velitel směny vysílá na místa nejbližší hlídku.

Ozbrojený agresor v nemocnici

Odbila půl hodina po oficiálním obědě, když se na služebně ve středu 9. srpna rozdrnčel telefon a operační státní policie požádal o akutní pomoc. Jeho hlídka vyjela na zásah do nemocnice, odkud přišlo S.O.S., že tu muž ohrožuje nožem personál i pacienty. Za asistence strážníků se podařilo dostat situaci pod kontrolu. Ozbrojený agresor skončil v poutech. Událost šetří PČR.

Jak šel čas s městskou policií…

Strakonická městská policie, jak jsme v průběhu prázdnin informovali, slaví letos třicáté narozeniny. Nadělila si několik drobných, ale i několik dražších dárečků. I o těch byla na této síti už řeč. Mimo jiné to byl časosběrný bulletin, který mapuje nejzajímavější události a zprávy jednotlivých let. Byla to práce titěrná, zejména co se týče rozjezdu městské policie v devadesátých letech. V devadesátkách se vše zapisovalo do obří záznamové knihy, kterou si na služebně jako archiválii hýčkáme. Zápisy v ní jsou ovšem strohé a informace se tak dohledávaly z dochovalých místních novin.

Když se pomáhá srdcem

Někdo by nad tím mávnul rukou a dělal mrtvého brouka. Naštěstí se najdou tací, kteří mají rozum v hlavě a srdce na správném místě. A když se takováto vstřícnost a nelhostejnost spojí ještě s pomocí strážníků, končí pak nahlášené události šťastně. Jako například v neděli 6. srpna. Město ještě poklidně vyspávalo, bylo půl páté ráno, když dispečink přijal oznámení, že na křižovatce u Hvězdy se pohybuje stará paní zahalena jen do „anděla“. Pětaosmdesátiletá stařenka měla kliku, že kolemjdoucí neodvrátil zrak, ale naopak, chtěl jí pomoci.

Živnost založená na důvěřivosti

Kdo nekrade, okrádá rodinu. I tak by se dalo parafrázovat konání některých filištínů, kteří svou živnost založili na důvěřivosti a dobrotě jiných. Nepotřebují žádný kamenný obchůdek, kde by pokorným „ruku líbám“, nebo „maucta“ vítali své zákazníky. K obchodování jim stačí parkoviště před markety. K uzavření obchodu si vybírají spíše seniory, kteří se naučenému slovnímu průjmu prodejce stěží ubrání a raději koupí, aby měli pokoj. Od začátku letošního roku městská policie už několikrát před nájezdy těchto šmejdů varovala. Šlo o prodeje nářadí nebo parfémů.

Napjatá situace. Pětileté dítě sedělo na parapetu ve druhém patře

Velmi vyostřenou a napjatou situaci zvládli strážníci na výbornou. Šlo o záchranu života malého dítěte. Ve čtvrtek 24. srpna v půl jedenácté dopoledne přijal dispečink naléhavé oznámení, že ve druhém patře domu na Palackého náměstí sedí na parapetu dítě. Oznamovatel si ho všiml přes řeku, jednalo se o část vnitrobloků starých domů na malém městě. Když hlídka přijela k místu, naskytl se jí skutečně alarmující obrázek. Na parapetu v druhém patře sedělo asi pětileté nahé dítě. Do baráku se nedalo dostat.

Jak autíčko na setrvačník

Rázná Škopková věděla, co praví, když svého muže slovně lynčovala, že má v mozku z piva kostku. Těžko odhadnout, co konkrétně modeluje mozek 62letého muže, jedno je však jisté – rozhodně svoji nervovou centrálu nešetří, ta se blokne a nedovede svého pána důstojně domů. Ono se také těžko jde, když se tělo změní na autíčko na setrvačník, rozuměj, dva kroky dopředu, jeden zpět, natáhnout nohu, dva kroky dopředu, jeden zpět, natáhnout nohu… Dotyčného pána uvádějí strážníci z vodorovné do svislé polohy poměrně často. Poslední pokus přemoci zgumovělým tělem gravitaci se odehrál v pátek 11.

Tak schválně, pánové

V pondělí 7. srpna v pozdní odpoledne zalarmovalo hlídku oznámení, že ve Starém Dražejově si užívá svobody velký tříbarevný pes. Osada není veliká, takže myšlenka, že se bude hledat jehla v kupce sena, se nenaplnila. Naopak. Tříbarevný pes, který dosud pobíhal od stavení ke stavení, se při pohledu na přijíždějící vůz městské police postavil do pozoru, už jen zasalutovat na pozdrav. Strážníci zkušeným okem určili, že se jedná o bernského salašnického (od roku 1993, kdy začali čtyřnohé tuláky odchytávat, mají atlas psů v malíčku).

Zpocené složky, odolní běžci. Díky za milé setkání po roce

Běh městem je tradiční sportovní akce ve Strakonicích. Každoročně se koná ve stejný termín, 21. srpna, jako upomínka na události z roku 1968. Letos se uskutečnil už 29. ročník. Za Během městem stojí od počátku pan František Kouba a jeho věrný tým. I tentokrát pozval na akci městskou policii a složky integrovaného záchranného systému, které se tři hodiny před startem postaraly o doprovodný program na prostranství před letním kinem. Slunce pálilo, ze všech lil pot, i když pod stromy, kde strážníci a kolegové z ostatních záchranných složek zaujali místo, bylo „snesitelných“ 32 Celsiových stupňů.

Poslední leč?

Myslivci slaví, když mají úspěšný lov. Přiťuknout si sklenkou dobrého vína by si zasloužili i strážníci, kterým se první srpnový týden mimořádně dařilo – v lovení známých obličejů. Hned 1. srpna dodala městská policie kolegům ze státní 31letého muže, který si už měl „užívat“ basy. Do vězení se mu však evidentně nechtělo. Strážníci si povědomé tváře všimli v půl sedmé ráno v parčíku proti restauraci U Dudáka. Muž nebyl rád, že se s ním hlídka dala do řeči. Očička mu šmejdila, pravděpodobně proto, že hledal směr, který by byl vhodný k útěku.

Syndikovat obsah