Městská policie Strakonice

S novým školním rokem odstartovaly také preventivní besedy na školách. V přeneseném slova smyslu lze konstatovat, že na každého jednou dojde. Je to tak i v případě prevence šité na míru prvním až sedmým třídám. Mnohdy si však školy objednají preventistky městské a státní policie i k „mazákům“, tedy k žákům 8. a 9. tříd. Výjimkou nejsou ani střední školy. Aktuálně například probíhají besedy na strakonické Euroškole, a to na téma širokého spektra návykových látek a trestných činů, které jejich užívání v 99 procentech provází.

Pátek třináctého provázejí všelijaké pověry a mnoho lidí věří, že smůla a neštěstí číhají na každém rohu. Nedej bože, aby se člověku v tento den mihla přes cestu rozčertěná černá kočka. Možná byl přespříliš pověrčivý i 38letý muž, který začal zahánět chmury z třináctky pro jistotu hned po půlnoci. Chmury možná rozpustil, ale s návykovou látkou to poněkud přehnal. Že je situace neutěšená, ba neřešitelná, oznámil ve tři hodiny a čtyřicet osm minut v noci na linku 156 pracovník azylového domu. Potřeboval uniformované muže, aby mu pomohli návykovou látkou omámeného muže vykázat.

Zvířata mají šestý smysl. Vycítí, že se něco děje, že se blíží pohroma, že hrozí nebezpečí. Jejich šestý smysl ovšem nemusí předpovídat jen samé katastrofy. A o tom je jedna z událostí z pátku 6. října. Kuchařky z průmyslové školy se zrovna chystaly studentům vydávat poslední oběd týdne a polední stereotyp si naředily douškem pozdvižení. Na služebnu nahlásily, že před jídelnou se jim usadil bílý kačer a už tři dny tu bivakuje. Zatoulaného pekingského kačera zavedl k velkovývařovně pravděpodobně onen šestý smysl. Chytře usoudil, že by odtud nějaké sousto mohlo přiletět.

Každý umělec po sobě zanechává svou stopu. Sochař krásné sochy, malíř krásné obrazy, spisovatel knihy… Není však umělec jako umělec. Někteří se na umělce sami pasují a věří, že jimi jsou, byť okolí si myslí pravý opak. To je i případ dvou patnáctiletých mladíků, kteří se rozhodli ukázat městu své umělecké kvality v hodně brzkém ránu v neděli 8. října. Místo ateliéru si vybrali veřejný prostor, konkrétně Ellerovu ulici, místo plátna zvolili zadní část dopravní značky, místo temper použili fix. Jejich abstraktní tvorbu ovšem zaregistrovali strážníci.

Někteří řidiči reagují na žluté čáry a zákazové značky stejně jako býk rozvášněně na červený hadr. Bůhví, čím to je, že zakázané vždy přitahuje nejvíc. Během září zaznamenala městská policie 413 přestupků v dopravě, vesměs při parkování. Nedostatek míst k ustájení plechových miláčků je bohužel bolístkou všech měst. Ignorovat značení ale není řešením. Většina těch, kteří za stěračem najdou pozdrav od strážníků, přijde na služebnu s pokorou a pokáním. Jiní se ale právě odkazují na onu bolístku s absencí parkovacích míst a zatvrzele, z rebelie, tvrdí, že jinak parkovat nebudou.