Městská policie Strakonice

Pouze třikrát za měsíc květen umísťovali strážníci zatoulané pejsky do psího útulku. Dva chlupatí útěkáři se vrátili domů, zůstal kříženec jezevčíka, kterého městská policie svezla do útulku služebním autem v neděli 14. května odpoledne z parkoviště u Kauflandu. Jezevčík dostal od pečovatelek příhodné jméno Štaflík. „Může mu být maximálně pět let. Je velmi čistotný, vypadá to, že bydlel v bytě. Miluje aportování, je milý a hodný, s cizími lidmi se zatím cítí nejistě.

Každá maminka za svého potomka bojuje, pomáhá mu, položila by za něj život. Bohužel, někdy se situace nehezky zvrtne, a maminka, nešťastná, je vděčna za pomoc. V událostech městské policie se případy, kdy děti ubližují rodičům, objevují docela často. Poslední je z úterý 30. května. Z pečovatelského domu volali, že u jedné klientky už několik dní přebývá syn, ale jsou s ním problémy, protože nevydrží bez alkoholu. Jak už to bývá, pod maminčinými křídly mu bylo dobře, a tak odmítal odejít, aniž by bral ohled na to, že ho tam matka už nechce.

Každý jedinec je originál. To potvrdí každá hlídka operující v terénu. Obzvláště vypečeným originálem je ovšem dáma, která má jazyk břitký jak slavný meč Excalibur krále Artuše a smýšlení o bytí na tomto světě poněkud svébytné. Strážníci měli tu čest vést s ní nerovnoprávný dialog několikrát. Lépe řečeno, dialog v duchu já o koze, ty o voze. Poslední setkání s touto ženou se uskutečnilo na mostě Jana Palacha ve středu 24. května dopoledne. Hlídka tu zrovna číhala na neukázněné cyklisty (ano, vášniví kolaři a koloběžkáři pozor!), když kolem ní ladným krokem prošel pes.

Tak nějak to připomíná legendární animák Jen počkej, zajíci. Smolař vlk ničí práci druhých. Stejně si v pondělí 22. května mohl připadat Starodražejovák, když těsně před skončením televizních novin uslyšel burácení motorů. Obhlédl terén a v momentě zcela jistě zapomněl na všechny události, které mu moderátoři naservírovali. Na čerstvě štěrkem vysypaném a uválcovaném pozemku, podotkněme soukromém, stála cizí auta. Celou nespravedlnost vylíčil strážníkům. Hlídka dala s partičkou mladíků řeč. Tvrdili, že na místo jenom vjeli a rozhodně prý neměli v úmyslu prostor ničit.

Jako těžký úder do hlavy může vypadat situace, kdy se člověk probudí z neplánovaného spánku a zjistí, že zaspal něco, co zaspat neměl. Prostě šok. Něco podobného prožila ve čtvrtek 11. května v podvečer maminka, která zmožena prací si po práci schrupla – a pak právě dostala tu ránu do hlavy. Prospala totiž čas, kdy měla vyzvednout dcerku ze školky. Zničená žena čekala v 18 hodin před mateřinkou a se slzami v očích ukazovala na zamčené dveře. Zatímco se strážníci snažili vyděšenou maminku uklidnit, velitel směny žhavil drát jako pověstný Béďa z básníků, aby zjistil, kde zapomenutá holčička je.