Akce a média

Labrador v akci

Možná viděl smutný film o pejskovi Gumpovi a chtěl vyzkoušet, jaká dobrodružství se asi dají v krajině prožít. Na rozdíl od Gumpa má milující paničku, a ta mu v jeho vlastním zájmu pobyt v přírodě moc dlouho nedopřála. Útěk svého labradora nahlásila v pátek 28. dubna před desátou večer strážníkům. Ti pracovali s informací, že chlupáč zdrhl z aglomerace Mír směrem na Podskalí. Nejdříve to vypadalo, že se bude hledat jehla v kupce sena. Pes nedupe, pokud se nechce prozradit, tak neštěká, maximálně můžou být ve tmě vidět jeho svítící oči. Zátah na chlupatého dobrodruha se vydařil.

Pro dobrotu na žebrotu aneb Setkání s bodrým Moravákem

Empatii, ochotu pomoci, laskavost, dobrosrdečnost strážníků stačil prověřit během odpoledne v pátek 28. dubna 46letý muž z Frýdku-Místku. Ti si na oplátku zase ověřili v praxi pravdivost rčení pro dobrotu na žebrotu. Začalo to oznámením zmíněného muže z podhůří Beskyd, v němž si na lince 156 postěžoval, že ho ve Strakonicích propustili z práce a aby špatných zpráv nebylo málo, tak ho vyhodili i z ubytovny. Žalostně zněl jeho hlas, když veliteli směny líčil, že je bez peněz a že nemá kde přespat.

Jako ve sněženkách

To zas bude v álejích nablito… Slavná hláška z filmových sněženek se hodí jako příměr k události, v níž figuroval muž, který se v noci ze soboty na neděli 23. dubna ztřískal, jak zákon káže. Čtvrt hodiny po půlnoci přišlo oznámení, že na Sídlišti 1. máje, směrem k jatkám, leží na silnici nějaký chlap a nad ním bezradně stojí dvě ženy. Strážníci se ho snažili odtáhnout na chodník, byla to práce namáhavá a nebezpečná. Muž během této kratičké cesty dvakrát vrhl. Když vyvrhl obsah svého žaludku, přece jen už s ním manipulace byla snazší.

Valpuržina noc ve Strakonicích

Už staří Keltové věřili, že temné síly sesílají na Zemi zlo. To zlo převtělují do čarodějnic. Úplně nejhorší noc, kdy čarodějnice řádily, byla právě z 30. dubna na 1. května. Za středověku měli lidé z čarodějnic až panický strach a prováděli všelijaké ochranné rituály. Jak se však zdá, i dnes se najdou tací, kteří v obavách, že potkají čarodějnici, zvolí jako ochranitelský prostředek alkohol, lektvar tlumící smysly. Během letošní Valpuržiny noci řešili strážníci tři takové případy.

Ani lenochod by neusnul

Slyšeti brzy po ránu zvuk bubnů, vytržen ze spánku by se člověk lekl, že začíná verbování. Naštěstí šlo v pátek 14. dubna ve 4.13 hodin „jen“ o hudebního nadšence, který si dopřával v tuto nekřesťanskou dobu muziku plnýma ušima. Ne každý má však pochopení. Decibely vadily sousedům. A nebylo se čemu divit. V takovém randálu by se těžko spalo i věčně unavenému lenochodovi. Strážníci se na rušiče nočního klidu marně snažili dozvonit. Dělal, že neexistuje. Nicméně byl tak hodný, že hudbu trošičku ztlumil. Strážník se za nezdárným chlapíkem vypravil o dva dny později znovu.

Zvoník v čase poledním

Občas se stává, že se děti baví tím, že zazvoní na zvonky a utečou. Je to zábava hodna puberťáků. Ovšem když téže činnosti holduje dospělý, je nutno za tím hledat jiný důvod, nikoliv pubertální projev. Jednu dubnovou sobotu před polednem volal rozlícený pán z Dukelské ulice, že někdo už hodinu zkouší zezdola zvonit na byty. Tím zvoníkem byl 66letý muž, který sem přišel za kamarádem. Jenže alkohol mu jaksi rozostřil zrak, a protože neviděl na písmenka na zvoncích, mačkal všechny. Jistota je jistota. Zalarmoval v době oběda celý barák, jen jeho kamarád doma nebyl.

Bacha, čarodějnice přilétají…

Předvečer prvního májového dne je mystickým časem, kdy svatý tým kolem Filipa, Jakuba a Valpurgy pronáší slova „anal natrah, urtwaz betham, dochiel di enve“, aby to po nich za kuropění přebrali poněkud přízemní Hynek, Vilém a Jarmila Hrdličkovi s prostým „vrků“. Jelikož se nejen pro nás jedná o náročných zhruba čtyřiadvacet hodin, od prvního škrtnutí sirkou, po poslední pusu pod třešňovým kompotem, nevytáhli jsme ze skříně kostlivce, ale poznatky z let minulých.

Místo pomlázkou ženy zmrskal sebe

Boží hod velikonoční je den plný veselí a radosti. Končí postní období a křesťané slaví návrat Krista. Těžko říci, jak mínil prožít tento sváteční den 55letý muž ze Strakonic. Odpadl totiž na benzinové čerpací stanici na Písecké, odkud dopoledne volali S.O.S. Oznámili, že pán zaparkoval auto u stojanu a aktuálně u odpočinkového stolku vyspává rychle nabyté alkoholové delirium. Jak obsluha zdůraznila, přijel střízlivý a zmrskal se (nikoliv pomlázkou) až tady.

Na Bílou sobotu jak zákon káže

Na Bílou sobotu v osm hodin večer volali z Penny marketu, že si před jejich provozovnou ustlal na zemi nějaký opilec. Bylo neuvěřitelné, že se vzhledem k tomu, co mu kolovalo v krvi, dokázal na strážníky usmívat. Nebylo to totiž poprvé, co se s nimi tváří v tvář setkal. Dvaašedesátiletý muž hlídce povyprávěl, jak se opil, jak upadl, jak si při pádu narazil žebra a bouchl se do hlavy. Záchranka ho odvezla do nemocnice, kde mu lékař odebral krev a výsledky tedy stály za to. Pán se propil do takzvaného stuporózního stádia, kdy se se 4 promile jedná o závažnou intoxikaci.

Zapomenutá holčička a ochotný mladík, který byl v celostátním pátrání

Když na Velký pátek v podvečer dostala hlídka pokyn k výjezdu do Dukelské ulice, ani za mák by ji nenapadlo, že se situace zdramatizuje a bude gradovat. Vše odstartoval telefonát, kdy žena ohlásila, že v Dukelské našla malou plačící holčičku. Chtít po asi tříletém dítěti, aby se srozumitelně představilo a pokud možno řeklo i celou adresu, je z logiky věci nemožné. Takže se strážníci pouze dozvěděli, že dívenka má krásné jméno Verunka. Jedna z oznamovatelek pak pomáhala strážníkům tím, že objížděla možná bydliště.

Syndikovat obsah