Akce a média

V úterý 18. června dopoledne potřebovaly pomoc úřednice na úřadu práce. Měly problém s klientem. Když strážníci přijeli na místo a uviděli, kdo je problematický klient, bylo jim vše jasné. Šlo o starého známého 35letého muže, jehož buňky pomalu, ale jistě, požírají drogy. Úřednici ponižoval, častoval nadávkami, které nelze publikovat, vyhrožoval, že rozkope dveře. Když uviděl hlídku, ztratil řeč a dál už ani nemukl. Jeho případ dostala na stůl přestupková komise městského úřadu. V inkriminovaný čas byl evidentně „sjetý“.

Ze soboty 15. června hodiny odkrojily teprve tři hodiny a velitel směny po naléhavém oznámení vysílal hlídku k události, která se v počátku nejevila být tak závažná. Oznamovatel popsal, že v Lázeňské ulici viděl mladíka, jak vyndává z kontejneru láhev, s kterou praštil o zem a křičí na nějakou dívku. Vypadalo to jako vandalství, ale když hlídka dorazila na místo, zjistila, že situace je dramatická. Mladý muž ležel na zemi a podřezával si střepem z rozbité lahve zápěstí. Na zoufalé prosby dvou přihlížejících dívek nereagoval.

To si takhle paní cestuje v páteční podvečer z Prahy do Vimperka, a když na konečné vystoupí, fakt, že dojela živa a zdráva, sejme zjištění, že nemá zavazadlo. Žena nepropadla panice, nýbrž začala jednat. Řidič jí ovšem bezelstně oznámil, že je klidně možné, že při vykládce a nakládce kufrů a batohů ve Strakonicích ten její zůstal prostě na nádraží. A tak žena požádala o pomoc strážníky, zda by byli tak ochotní a dojeli se podívat, jestli na strakonickém nádraží její červený batoh není. Byl. Jakmile se objevilo u zastávek služební auto, už se k němu hnala jiná žena s červeným batohem.

Asi ne zrovna plánovaně, ale přesto, strhával na Velkém náměstí na sebe pozornost 35letý Moravák. Předposlední květnové odpoledne byl na něj dispečink upozorněn s tím, že dotyčný je svlečený a pobíhá kolem sochy Švandy dudáka. Byla to pravda z poloviny. Kamerový systém po přiblížení ukázal, že muž nahý sic není, ovšem i ve spodním prádle působil poněkud nemravně. Než k němu hlídka dojela, oblékl si kalhoty, a na její doporučení si vzal i svršek oblečení. Strážníkům si pak postěžoval, že má prostě den blbec, protože ho vyhodili z ubytovny a on potřebuje někde bydlet kvůli práci.

Zvíře má stejně citlivé srdce jako ty. Zvíře cítí radost i bolest jako ty. Zvíře má stejný strach ze smrti jako ty. Zvíře má stejné právo na život jako ty… Slova rakouského spisovatele a básníka Petera Roseggera jsou vstupní branou pro události, v nichž figurovala zvířátka. Během června bylo takových případů 33. Z toho osm zatoulaných psů nebo 15krát převoz zvířecích marodů do Záchranné stanice živočichů v Makově.