Akce a média

Travička zelená nebo žlutá čára na vrcholu žebříčku

Travička zelená v lidové písničce láká sice k poležení a k posezení, ale už se v ní nepěje nic o tom, že je vhodná pro parkování plechových miláčků. Tento nešvar se v březnových statistikách přestupků v dopravě objevoval poměrně často. Stejně jako parkování na chodníku, v křižovatce, na žlutých čárách, v zákazech… Obvykle se při pohledu do očí bijícího stylu parkování říká, že takhle mohla zaparkovat jedině ženská a určitě ještě blondýna. Ne že by ženy nehřešily, ale pánové vedou… V březnu strážníci na území města zaznamenali 534 přestupků v dopravě. Na dokreslení pár fotografií v galerii.

Myšák na služebně a happyend

Jsou dvě varianty. Buď myšák přelstil svého pána a zdrhl mu, nebo ho pán prachsprostě vyhodil. Rozhodně se nejedná o hlodavce žijícího svobodně venku. Je totiž zvyklý na lidi. Myšák dokonce ani neprotestoval, když si pro něj ve středu 29. března kolem čtvrté hodiny odpoledne hlídka přijela do ulice Stavbařů k číslu popisnému 212. Prý způsobně seděl na lavičce. Noc prožil na služebně v krabici. Ráno se seznámil s nastupující denní směnou a stejně jako ta i on čekal, jestli se páníček vzmuží a přijde si pro něj.

Andělé strážní

Prvního března přišla na služebnu žena ze Zeyerova nábřeží a popsala veliteli směny, co ji trápí. Měla strach o sousedku, která už třetím dnem nevyšla z domu. Uvedla, že uvnitř štěká její pes, což je divné, protože bývá spíše venku, a také že tu zvonily pracovnice Červeného kříže, zvonek se zasekl, nejde utnout a stará paní nereaguje. Podotkla, že sousedce je 82 let. Okamžitě se vyjelo na místo. Oznamovatelka ochotně půjčila strážníkům žebřík, aby se mohli podívat oknem, nic nebylo vidět, jen pejsek stále štěkal. Na pomoc byli přivoláni státní policisté a hasiči, aby otevřeli dveře.

Poťouchlost? Ale kdepak!

Zřejmě už nevěděl kudy kam, tak poprosil o pomoc strážníky. V úterý 7. března v půl čtvrté ráno volal na linku 156 zoufalý muž. Veliteli směny vyprávěl, co se mu přihodilo. Prohrál peníze v herně, bohužel i ty, které mu půjčila družka. A té se, zejména, když si dá trošku do nosu, bojí jak čert kříže. Strážníci nakonec nešťastníka, a nebyla to poťouchlost, k rázné ženě odvezli. Vzhledem k tomu, že v následujících hodinách nepřijal dispečink žádný telefonát, že by šlo někomu o život, muž určitě přežil bez úhony.

Útěkáři. Jeden má čtyři, druhý dvě nohy

Strakonice mají aktuálně dva permanentní útěkáře. Jeden má čtyři nohy, je to zlatý retrívr, který je se strážníky velký kamarád a vždy, když ho při toulkách městem lapí, ochotně se s nimi sveze služebním autem domů. Druhý má dvě nohy a ze strážníků odvařený není. Jedná se o 14letého chlapce, který v pravidelných intervalech zdrhá z ústavu a snaží se skrýt doma ve Strakonicích. Vzhledem k tomu, že už je jeho obličej provařený, nemohly si ho ve středu 8. března hlídky městské policie ve Zvolenské ulici nevšimnout. Při lustraci zjistily, že ho opět hledá Policie ČR.

Boj s plamínky aneb Je to marné, je to marné

Ze zahrádkářské kolonie pod Holým vrchem stoupá hustý dým. Takové oznámení zaznamenal dispečink v sobotu 18. března odpoledne. Podle svědka tu měli lidé pobíhat s kbelíky vody. Hlídce se po příjezdu naskytl nehezký a nebezpečný obrázek. Kolem jedné chaty hořela tráva a dřeviny a oheň postupoval docela rychle k dalším chatkám a také k městskému lesu. Strážníci využili hasicí přístroj, který vozí v autě, a podařilo se jim uhasit prostor kolem chaty. Dál museli v hašení pokračovat za pomoci přítomných lidí nářadím, které bylo narychlo k dispozici.

Ronny, štěně z Míru

Devětkrát během února byli strážníci přivoláni k psím tulákům. Naštěstí se jednalo, až na jeden případ, o lumpy, kteří svým páníčkům jednoduše zdrhli. V útulku nakonec zůstal pejsek, kterého hlídka převážela v pátek 24. února odpoledne ze sídliště Mír. Dostal jméno Ronny a je kouzelný. Podle vedoucí útulku Jitky Zdychyncové neměl žádné označení ani čip. „Je to štěně, hravé, veselé, potřebuje hodně kontaktu s lidmi,“ poznamenala Jitka Zdychyncová.

Kdo je tady šašek?

Na otázku, co je vodorovné dopravní značení V12c nebo V12d, pravděpodobně nikdo nebude znát odpověď. Ovšem když se řekne žlutá čára, ví každý, oč jde. Dost řidičů se však chová tak, jakoby žluté čáry ve vozovce či na obrubnících byly neviditelné. Protože je opakování matkou moudrosti, není od věci připomenout, že žlutá nepřerušovaná čára avizuje zákaz zastavení i stání a žlutá přerušovaná čára zákaz stání (tady lze pouze zastavit, nikoliv stát). Porušení tohoto dopravního nařízení je přestupkem. Hříšníka to může stát až 2000 korun.

Únorová hitparáda bordelu: Pořádkumilovným pláče srdce

I za únor se podařilo „díky“ bordelářům sestavit hitparádu nepořádku ve městě. Celkem strážníci, včetně asistentů prevence kriminality, narazili na 60 komunikačních závad. Jednalo se o známé a zřejmě nevymýtitelné evergreeny. Nadměrné věci odložené u popelnic, odpad vyhozený v přírodě, u domů, v zákoutích, zlomené či přeražené dopravní značky, zlomená prkna u laviček. Smutný byl třeba pohled na odpadky nalezené za čističkou odpadních vod. Někdo si udělal s odpadky výlet a dovezl je, až kam ho cesta pustila.

Strážníci s policisty v akci: Honička a pak půlnoční běh

Občas se i kontrola osob, které sice nic nevyvádějí, ale přesto má jejich chování znaky nenormálnosti, zvrtne v drama. Bylo pondělí 27. února v jedenáct v noci, když hlídka u garáží u tenisových kurtů v Mírové ulici zmerčila auto, v němž seděli tři muži. Ti neměli problém se jeden po druhém představit. Dvaadvacetiletý mladík má trvalý pobyt na Prachaticku, 30letý muž bydlí ve vsi kousek od Strakonic a 36letý pochází z Trutnovska. Ten seděl za volantem. Hlídce se při kontrole něco nepozdávalo – konkrétně z chování tohoto tria vytanulo podezření, že jsou pod vlivem drog.

Syndikovat obsah