Městská policie Strakonice

V roce 1993 spousta okresních měst založila své městské policie. Strakonice nebyly výjimkou. Otcem myšlenky zřídit městskou policii byl Miloslav Trégl, prvním starostou, pod jehož křídly MP činnost odstartovala, Josef Štrébl. Městská policie začala fungovat hned 1. ledna 1993. Letos slaví krásné třicátiny. Ke svým narozeninám si nachystala novinky a dárečky, které reagují například i na pokrok techniky. Velkou změnou bylo pořízení počítačového systému speciálně šitého na míru městským policiím. Na podzim se po třiceti letech spustí generální oprava baráku, v němž strážníci sídlí.

Jak denní, tak noční směny se s každodenní pravidelností zaměřují na místa, kde se děje, nebo by se mohlo dít, něco nekalého. Tato místa se aktualizují dle reálné potřeby. Kromě jiných momentálně hraje prim lokalita u kostela svaté Markéty. Vlastně nejde o nic netypického pro letní období. Prostě a jednoduše si lavičky v tomto prostoru oblíbili strakoničtí lidé bez domova. Kolemjdoucí z nich mívají nepříjemný pocit. Jenže, jak už jsme dříve vysvětlovali, pokud nic nevyvádějí, nemůže je městská policie vyhodit a poslat je někam na periferii města.

Když v pondělí 24. července dopoledne zavolal na linku 156 pán a vystrašeným hlasem oznámil, že má strach o svého 47letého bratra, velitel směny zavětřil, že bude problém. Vyptal se oznamovatele na podrobnosti a informace, které získal, vůbec nebyly dobré. Bratr prý vysadil léky, několikrát vyhrožoval sebevraždou, aktuálně kvůli zaměstnavateli, a v tuto chvíli je ve špatném duševním stavu doma. Jenže nezvedá telefon a nereaguje ani na bouchání na dveře. Dozvonit a dobouchat se nedařilo ani hlídce.

Dramaticky znělo v sobotu 15. července v devět hodin večer ve sluchátku na lince 156 oznámení, že u restaurace V Ráji jsou dva muži s bojovými psy a obtěžují nějakou ženu. Vzápětí přišla další informace z dispečinku státní policie, že se tam mají napadat dva chlapi a nahlásila to hodně rozrušená maminka jednoho z nich. Situace na místě rozhodně, navzdory kouzelnému pojmenování hospody i nedaleké lokality, idylická nebyla. Strážníci přijeli v okamžiku, kdy už sice běžely závěrečné titulky akční scény, nicméně pachuť příběhu visela ve vzduchu nadále.

Zjištění, že jsou lidé, kteří nemají klapky na očích a uších a není jim lhostejné podezřelé chování jiných, je fajnové. Přesně tak se ve středu 12. července, byť bylo čtvrt na čtyři ráno, zachoval muž, kterého k oknu zlákal podivný zvuk. V ulici MUDr. Hradeckého pozoroval partu mladíků jednoho etnika, jak se snaží odtlačit z místa zaparkované auto. Uvedl, že auto patří sousedce a že chuligány asi vyrušil, protože utekli směrem do areálu nemocnice. Velitel směny svědka požádal, aby totéž řekl i na lince 158 a ihned poté zaúkoloval svou hlídku.