Václavská pouť startuje

Ve Strakonicích se dnes naplno rozjede Václavská pouť, největší po pražské Matějské pouti. Pro město je tato lidová slavnost jednou z jeho tradicí. Stejně jako v předchozích letech i letos organizátor pouťových atrakcí Josef Tříska spustil za asistence městské policie kolotoče zdarma pro všechny místní mateřské školy a pro handicapované a znevýhodněné. Přes pět stovek dětí z mateřinek si užilo jízdy dopoledne ve středu, ve čtvrtek si přišli pro zážitky, navzdory jemnému deštíku, uživatelé domovů, stacionářů a speciálních škol.

Možná by stačil pohlavek. Bohužel…

Děje se to dnes a denně. Nepořádek u popelnicových hnízd, nepořádek u laviček, nepořádek na místech, kde se schází různé partičky. Nedotknutelnost člověka dospěla v demokratické době do stádia, kdy je přesvědčen, že má práva. A povinnosti, protože svazují, upozadil. Někdy by při řešení nedodržování povinností pomohl obyčejný pohlavek, jenže, bohužel, časy respektovaných četníků jsou dávno pryč – nehledě na to, že za pohlavek by dříve hříšník četníkovi poděkoval.

Co by řekla Kelišová?

Velebnosti, jdu blejt, pravila Kelišová při pohledu na potvory z moře vytažené v komedii Slunce, seno, erotika. Její zlidovělá hláška se dá využít a použít v dalších případech. Třeba při kontrolách stavu veřejných toalet na cirkusplace. Nehezký pohled, že? A to se pořád pasujeme na civilizovanou společnost…

Šestý smysl

Nezvyklou prosbu přijal velitel směny na konci srpna od jedné maminky. Její syn je zbaven svéprávnosti k uzavírání smluv a finančním transakcím, a proto dává městské policii k dispozici své telefonní číslo, aby kdykoliv volala v případě, že by něco tropil. Bylo jí doporučeno, aby o tomtéž informovala i státní policii. Tento telefonát proběhl krátce po desáté hodině dopolední. Jakoby paní měla šestý smysl, neuběhly ani dvě hodiny a policisté se s jejím synem osobně setkali. Mamince utekl, protože ho chtěla odvést k lékaři.

Zoufalství, naděje, radost

V pátek 30. srpna prožilo pocity zoufalství a štěstí hned několik lidí. Oba případy byly nahlášeny v krátkém sledu po sobě a měly společného jmenovatele. Pohřešované. Poprvé požádali o pomoc strážníky při pátrání státní policisté v půl jedenácté dopoledne. Hledala se 46letá žena trpící schizofrenií, jejíž zmizení z bytu nahlásil manžel. O půl hodiny později se vyhlašovalo pátrání po čtyřletém chlapci, kterého ve Starém Dražejově už hodinu bezmocně hledali rodiče. Tyto příběhy skončily happyendem. Více už policejní mluvčí:

Skauti a kytara

Stane se, že se rychle naskáče do auta v domnění, že vše je sbaleno, a až po příjezdu domů se zjistí, že něco chybí. Dotyčný se už loučí se ztracenou věcí, když v tom dostane velmi příjemnou zprávu. Za tuto dobrou zprávu, kterou strážníci v sobotu 24. srpna předávali, mohla poctivost jednoho muže. Necelou hodinu před půlnocí předešlého dne ohlásil, že na cirkusplace našel u stromu pouzdro s kytarou a pravděpodobně patří mladým lidem, kteří zrovinka odsvištěli v dodávce. Naštěstí byly v pouzdře i zpěvníky a v nich indicie vedoucí k pravděpodobnému majiteli. Byl kontaktován 5.

Prázdninové prohřešky

Někdy lenost, jindy bezohlednost nebo snad egoistický postoj – můžu vše. Anebo také nervy na pochodu, když už potřetí objíždíte sídliště a ne a ne zaparkovat. Pravděpodobně toto vyjmenované je společným jmenovatelem přestupků při parkování. Dopravních přestupků zaevidovala městská policie během prázdninových měsíců 264. Tradičně se jednalo o ignoranci zákazových značek. Ale také o „tajné“ projíždění zavřené Volyňské ulice.

Domluva kulhala

Není víkendu, aby dispečink nepřijal i několik stížností na rušení nočního klidu. Často se tato oznámení nepotvrdí, ukáže se, že štamgasti „jen“ kouří před provozovnami a povídají si běžnou mluvou. Bohužel i běžná mluva se v nočním tichu poněkud decibelově znásobí. Některá oznámení se ovšem zakládají na pravdě. Třeba jako v případě pivnice na Palackého náměstí, která zhřešila v druhé polovině srpna. Dvě minuty po třetí hodině ranní zaznamenal velitel směny první stížnost. Pivnice byla uzavřena, hluk v podobě hlasité hudby z ní vycházel.

Dobré ráno, tady kocovina

Mezinárodní dudácký festival byl v plném proudu, muzicírovalo se, dudy hrály, zpívalo se a pivo v tropickém počasí obzvlášť chutnalo. Pro někoho se však stávalo zrádným společníkem. Třeba pro čerstvě 18letého mladíka, který v noci odpadl na lávce u pivovaru. Těm, co ho míjeli, to nedalo a pro jistotu, aby nespadl do řeky, zavolali na linku 156. Mladík se strážníky sice komunikoval, ale lehce se mu nehovořilo. Pomohla i jeho kamarádka, která zavolala bratrovi unaveného mladého muže, aby pro něj přijel.

Vysílání do vesmíru. Asi…

Po městě chodí jedna žena bez domova. Nemá žádné konflikty, ovšem svými zvukovými projevy nahání na veřejnosti strach. Za její průtrž křičení a mnohdy sprostých nadávek může alkohol. Nejsou však adresovaná kolemjdoucím, tak nějak je vysílá prostě do vesmíru. V polovině srpna na tuto paní upozornila oznamovatelka v půl desáté večer s tím, že u školy v Dukelské strašně řve a vyhazuje odpad z kontejnerů. Strážníkům se na místě naskytl přesně popsaný obrázek. Vida uniformy se žena zklidnila, přestala křičet a za dozoru hlídky všechen vyházený odpad naházela do útrob popelnic.

Syndikovat obsah